Rozloučení se sezónou
Eisenbahnmuseum Strasshof
dne 26. 10. 2007
Eisenbahmuseum Heizhaus Strasshof an der Nordbahn
V rakouské obci Strasshof an der Nordbahn (docela stylový název - obec na Severní dráze) se nachází železniční muzeum v prostorách bývalé výtopny. Jde o rozsáhlý areál, ve kterém svou činnost vyvíjí spolek »1. österreichischer Straßenbahn- und Eisenbahnklub«. V prostorné hale výtopny se nachází celá řada významných železničních historických vozidel. Byly sem převezeny mimochodem všechny lokomotivy z technického muzea ve Vídni, když byly v rámci rekonstrukce a modernizace muzea v 90. letech téměř potlačeny železniční sbírky. Muzeum ve Strasshofu tak dostává i nějaké příspěvky od státu, ale žádná zásadní finanční injekce, která by z areálu výtopny učinila muzeum na evropské úrovni, nepřišla. Obrovskou výhodou pro toto muzeum je však dochované (a vybavené) dílenské zázemí, pro návštěvníky pak mimochodem i sociální zázemí. Venkovní koleje slouží jednak jako otevřený depozitář, jednak i jako předváděcí dráha. Po kolejích lze ujet několik set metrů, aniž by se vozidlo dostalo mimo areál.
Mimo »modely 1:1« návštěvník může shlédnout doplňkové atrakce. Jednak je to modelové kolejiště velikosti N umístěné v budově pokladny areálu, dále tzv. Lemaning, což je velmi rozsáhlá modelová zahradní železnice na umělém terénu (velikost IIm), dále dráhy pro provoz silničních a terénních RC modelů a konečně parková železnice pro modely velikosti 5 a 7.
Rozloučení se sezónou 2007 – Dampf aus
Po páteční akci »pára vypnuta« skončila v muzeu sezóna 2007. Pátek byl v Rakousku svátek, takže již od 10 hodin se scházelo relativně dost návštěvníků. Mimo prohlídky »expoziční« haly z historickými vozidly byly zatopeny dvě parní lokomotivy, přijel i nádherně restaurovaný motorový vůz. Lokomotivy vozily zájemce po areálu muzea v budce strojvedoucího. Na dráze IIm jezdilo několik krátkých vlaků, na silnicích pojížděly RC modely automobilů. Na parkové dráze kroužily pětipalcový parní model lokomotivy řady U a akumulátorový model lokotraktoru V36, které na osobních vagonech vozily cestující (okruh 1 €). A k tomu se připojily obě brněnské lokomotivy ANDPIE a TOPSY 2, jejichž strojvedoucí se poprvé měli utkat s trošku delší tratí na skutečné stabilní parkové dráze. Trénink na Sinsheim je totiž velmi důležitý.
Koncepce parkové dráhy
Parková dráha se nachází vedle kolejového zhlaví bývalé výtopny. Je koncipována pro provoz s veřejností. Středobodem je tedy nádraží se třemi zastřešenými kolejemi (nástupišti). V těsném sousedství je plocha s kolejemi na roztápění parních modelů přístupná přes přesuvnu, dále budova remízy, kde se nacházejí modely spolkové, ale i jednotlivých členů. Mezi nádražím a zhlavím muzea je bývalá točna, kde je budována rotunda pro modely. Vlastní trať je tvořena de facto dvěma smyčkami navazujícími na hlavní nádraží. Jedna smyčka projíždí velmi pěkným tunelem (jediný železniční tunel v širokém okolí).
Dráha byla původně vybudována jen s rozchodem 5". Použity byly zinkované kolejnice Knupfer. V minulých letech však byla kopletně přebudována na tříkolejnicovou splítku rozchodu 127 a 184 mm (5" a 7 1/4"). Kolejnice jsou ve formě plochých železných tyčí, které jsou přivařeny k pražcům z ocelových jäklů. Splítkové výhybky mají frézované srdcovky, některé jsou s elektrickým pohonem. Nově je vybudována dvoukolejná trať k vodárenské věži, kolem které je smyčka (procházející plotem, který je nutno odemkout).
Provoz na dráze
Dráha je provozována jednosměrně. Vlaky vyjedou z nádraží kolem budovy depa, míjí odbočku na novou trať, širokým obloukem projíždějí vratnou smyčku, projedou tunelem a nádraží míjí po objízdné koleji. Pokračují po krátké dvoukolejné trati a vjíždějí do druhé vratné smyčky v blízkosti vstupu do areálu. Po obrácení vjíždějí na jednu z nástupištních kolejí nádraží. Koleje nádraží (celkem 5) lze však ve skutečnosti projíždět jakkoli.
Lístky se zájemců prodávají u vstupu na nástupiště. Tak jako všude jinde, ochotně spolupracují odrostlejší děti, které jsou schopny ovládat i akumulátorovou lokomotivu. Manželky členů pak například obstarají občerstvení (byla teplá česněčka a obložené chleby - mňam).
Pro modely je k dispozici demineralizovaná voda, jejíž rozvod je možný i do jeřábů vedle kolejí u nádraží. U přesuvny je popelová jáma i s rozvodem tlakového vzduchu. Komfort pro modely parních lokomotiv je tedy dokonalý. Po dostavbě a zprovoznění rotundy to bude však ještě násobně lepší.
Návštěva existujících parkových drah je skvělou možností, jak si s modelem velikosti 5 nebo 7 zajezdit, aniž by bylo nutno vlastnit hektary pozemků s vlastními kolejemi. A každý spolek organizuje většinou alespoň jednou do roka srazy provozovatelů těchto modelů.
Toho jsme využili i pro brněnské lokomotivy - na dotaz, zda by bylo lze s modely někdy přijet, jsme dostali rovnou pozvání na poslední ježdění sezóny. Nešlo o přímo sraz, ale hlavní účel byl splněn. Hlavním účelem tedy bylo naučit se zase o něco lépe modely ovládat. Protože - většinou je to v rukách – správné topení modelu vyžaduje soustředění a zkušenost. Pak teprve přichází odměna v podobě souvislé jízdy s dostatkem páry (a jiskrou v oku).
Atmosféra na akci byla velmi dobrá, počasí vyšlo (pršelo jen den před a dny po akci), dráha je krásná, technicky na solidní úrovni. Když si uvědomíme, že vše vytvořily lidské ruce v rámci dobrovolné práce, je to již dnes úctyhodné dílo. Plány jsou však ještě veliké. Doufejme, že jsme ve Strasshofu nebyli naposledy.
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
