Parní lokomotiva
38 a 55 t konstrukce Shay
Bachmann

Historický úvod

Americké železnice měly (ostatně jako všechno v Americe) svá specifika. Pro nás zvláštní styl života lesních dělníků a jejich technické vybavení při těžbě dřeva doplňoval železniční systém, pro který byla vyvíjena nejrůznější vozidla často roztodivných konstrukcí. Paní lokomotivy se často vyznačovaly tím, že přenos síly z parního stroje na kola nebyl přímý, ale přes přídavný převod, aby bylo dosaženo větší tažné síly. Parní válce se tak ocitaly v různě neobvyklých pozicích vůči pojezdu, jehož součástí se staly ozubené převody a kardany.

Ephraim Shay - portrét z roku 1880.

Cestu zpřevodovaného pojezdu objevil i konstruktér Ephraim Shay (*17. 7. 1839), který jako zaměstnanec podniku na zpracování dřeva experimentoval s vhodnou konstrukcí parní lokomotivy pro lesní dráhy. Spolupracoval přitom s Williamem Crippenem, který konstruoval kotle a parní stroje. E. Shay si ověřil, že konvenční pohon podvozku lokomotivy se na lesní železnici s malými poloměry příliš nehodí. Začal tedy pracovat s podvozky otočnými, přičemž hlavním nápadem byl kardanový rozvod s kuželovým převodem. Umístil parní stroj na pevný rám lokomotivy a kardany rozváděl točivou sílu na dvounápravové otočné podvozky, které měly na jedné straně všechna kola s ozubeným věncem, do kterého zapadala kuželová kola kardanového náhonu. Lokomotivy konstrukce Shay začala vyrábět lokomotivka Lima (Ohio). První stroje měly stojatý kotel a lokomotivy klasického pojetí moc nepřipomínaly. Později lokomotivy obdržely ležatý kotel, parní stroj se přestěhoval vedle kotle před budku obsluhy a lokomotiva dostala standardnější ráz. Lokomotivy byly stavěny ve větších sériích jako dvou nebo tříválcové a byly vyráběny v různých velikostech, velmi brzy byly přidány tendry se samostatným, opět hnaným podvozkem. Jako palivo bylo užíváno mimo klasické dřevo také uhlí nebo topný olej. Nezůstalo také jen u lokomotiv úzkorozchodných pro lesní železnice. Byly stavěny i stroje normálněrozchodné pro klasické drážní společnosti. Lokomotivy konstrukce Shay byly lokomotivkou Lima vyráběny až do roku 1945.
Přehled o pojmu »lokomotiva Shay« získáte nejlépe na stránkách www.shaylocomotives.com.


Lokomotiva výr. č. 1 z roku 1878.

Lokomotiva výr. č. 6 z roku 1880.

Lokomotiva výr. č. 8 z roku 1880.
 

Lokomotiva výr. č. 55 z roku 1882.

Lokomotiva výr. č. 175 z roku 1887.

Lokomotiva výr. č. 208 z roku 1888.
 

Lokomotiva výr. č. 3101 z roku 1920.

Lokomotiva výr. č. 3238 z roku 1923.

Lokomotiva výr. č. 3353 z roku 1945.
 

Některé z těchto zajímavých lokomotiv jsou zachovány do dneška, menší počet z nich je dosud provozuschopných. Z hlediska zájemců o železniční techniku jde o mimořádně zajímavé stroje, jejichž modelové zpracování je samozřejmě velmi atraktivní.

BACHMANN Spectrum Art. 82199


Art. 82199 - tovární snímek Bachmann.
  

Americká firma Bachmann nabízí v programu Spectrum pro zahradní železnice několik modelů amerických parních lokomotiv. Řada Spectrum zahrnuje modely vyšší kategorie, které se vyznačují značnou modelovou věrností a velkým množstvím propracovaných detailů. Velká měřítka u této firmy doplňují velmi širokou nabídku velikosti H0 a 0. Do společného obchodního portfólia patří také značka Liliput, evropský Bachmann dováží také AristoCraft.
Modely zahradních železnic Bachmann (standardní program) patří k těm levným výrobkům, které svou kvalitou zpracování nízké ceně plně odpovídají. Řada Spectrum je ovšem jiná káva.

Předloha modelu

Model lokomotivy Shay představuje stroj výrobního čísla 2540 z roku 1917. Tato lokomotiva byla vyrobena v říjnu 1917 pro firmu »Pardee & Curtin Lumber Co.«. Šlo o lokomotivu třídy B 36-2 se dvěma podvozky a třemi parními válci. Ležatý kotel byl konstruován na uhlí, tendr měl kapacitu 2 tuny paliva a 1500 galonů vody. Během svého života stroj změnil několikrát majitele, od roku 1972 se nachází v národním železničním muzeu v Green Bay. Lokomotiva je v současnosti neprovozuschopná a je nekompletní.



 

Následující fotografie přibližují podobné stroje.




 

Provedení modelu


Art. 82195 - tovární snímek Bachmann.

Art. 82196 - tovární snímek Bachmann.

Art. 82197 - tovární snímek Bachmann.

Art. 82198 - tovární snímek Bachmann.
 

Model je nabízen celkem v pěti variantách. Tři jsou s popisy společností W. M. Ritter č. 7 s topením na uhlí a baňatým komínem se síťkou na jiskry, Oregon Lumber Co. s topením na olej a zaobleným baňatým komínem a Ely - Thomas Lumber Co. s topením na uhlí a baňatým komínem se síťkou. Dvě varianty jsou bezejmenné. Jedna s červenými rámy oken a bílými linkami ńa hranách hlavního rámu a celočerné provedení. Tyto modely jsou vybaveny tendry na olej i na uhlí (lze přemontovat) a třemi variantami komínu (baňaté na uhlí a na olej a rovný na kotle s olejovým topením). Modelář si tedy může z hlediska popisu i provedení kotle dotvořit model podle sebe.

Pojezd

Podvozky jsou celokovové a obsahují zapouzdřený elektromotor. Na pravé straně mají kola s věrně provedeným kuželovým ozubeným převodem. Kardany (a parní tříválcový stroj) jsou poháněny koly předního podvozku. Na zadním podvozku kardan není svázán s kuželovými koly ozubeného převodu z důvodu možného rozdílu otáček kol mezi podvozky. Podvozky jsou dostatečně otočné, takže model bez problémů projíždí i zatáčky s poloměrem LGB R1 (600 mm). Při ještě větším natočení podvozků kardany vypadnou z teleskopické spojky, což je třeba využívat při provozním mazání modelu. Uložení podvozku je provedené dobře, takže model bez problémů snese i nerovnosti na kolejích, které jsou běžné ve venkovním prostředí. Kola nemají adhezní bandáže a podvozky nejsou vybaveny sběracími botkami. Z hlediska přenosu proudu je model o stupínek náročnější na čistotu kolejí, než čtyřnápravové modely LGB. Vzhledem ke hmotnosti modelu však tento provozní handycap není zvlášť zřetelný.



 



 

Spřáhla

Na vnější čela podvozků jsou přišroubována centrální automatická spřáhla. Taková spřáhla na skutečných lokomotivách samozřejmě nebyla. Originální spřáhlo ve formě »tříposchoďového« trychtýře s čepem pro spojování vozidel jednoduchými svorníky bylo namontováno na čelníku. Model by však nebyl spřahovatelný s vagony Bachmann. Centrální spřáhlo na podvozku je tak jedním z nejzásadnějších nepravdivých objektů na modelu. Aby byl vytvořen dostatečný prostor pro hlavu tohoto spřáhla, byla čelní příčná lávka posunuta směrem dolů, nebylo zhotoveno "okopávací" prkno normálně umístěné kolmo k této lávce, třípatrové trychtýřové spřáhlo na čelníku pak bylo na modelu posunuto vzhůru. Břevna čelníku jsou tím také posunuta výše.
Centrální spřáhlo se dá lehce odmontovat. Trychtýřové spřáhlo je funkční, ale příliš vysoko. Dá se však v provozu využívat za pomocí spřahovacího břevna, což určitě není daleko od bývalé praxe. To ostatně ukazují fotografie.




 

Parní stroj

Tříválcový parní stroj je proveden velmi detailně, prakticky všechny součásti jsou funkční, včetně reverzních pák. Všechna táhla jsou kovová, takže stabilita mechanismu je zaručena. Za jízdy je na toto soustrojí impozantní pohled. Hlavy válců jsou vybaveny jednoduchými bronzovými plechovými kontakty, které jsou v horní úvrati spínány táhlem hypotetického pístu. Obvod spínaný těmito kontakty je vyveden na desku elektroniky v tendru a lze jej využít na synchronizaci zvuku výfuku parního stroje zvukového modulu. V tomto ohledu je to dokonalé. Samozřejmě že jde o poloviční počet impulzů, než je tomu ve skutečnosti (výfuk pouze na jedné úvrati pístu), ale pro model je to celkem v pořádku. Všechny součásti parního stroje je nutno mazat.




 

Nástavba lokomotivy

Modely řady Spectrum se vyznačují vysokou mírou modelových detailů. Lokomotiva Shay je toho ukázkou. Je sice na první pohled zřejmé, že jde převážně o plasty, modelovost je ovšem tak dobrá, že to není dominující dojem. Překvapuje také míra pohyblivosti a funkčnosti dílů. Perfektně je zpracován popelník lokomotivy, který má pohyblivé revizní klapky, za kterými blikají červené diody simulující žhavý popel. Na povrchu jsou znázorněny velmi přesně všechny hrany, lemy a nýty.




 

Všechny trubky a díly na kotli nejsou řešeny gravírováním, ale dosazením dílů. Jde hlavně o dráty, za pozornost stojí táhlo pískovače, které je velmi tenké a v kabině vytváří oválné madlo. Šnůrová táhla zvonce a píšťaly jsou z tenkého provázku, pohyblivý mosazný zvonec si dokonce cinkne (samozřejmě, že nezní). Píšťala a přetlakové ventily jsou soustružené z mosazi. Na pravé »neparní« straně je umístěn kompresor a pod hranou podélného rámu jsou háky pro umístění sací hadice na vodu (plastová černá hadička s modelem sacího koše).




 

Dýmniční dvířka jsou otvíratelná, skrývá se za nimi přepínač směru jízdy a vypínař kouřového generátoru. Ten je pouze pasivní (bez ventilátoru). K dispozici jsou tři druhy komínu, z nichž nejzajímavější je baňaty s odklopnou síťkou pro záchyt jisker. Síťku je nutno odklápět při plnění kouřového generátoru parafínem. V kabině jsou pohyblivá okna (boční posuvná, čelní výklopná. Součástí dodávky jsou figurky strojvedoucího a topiče s pohyblivýma rukama. Vybavení stanoviště je také perfektní, i když je již problém z vnějšku všechny detaily zahlédnout, natožpak vyfotografovat. Pecní dvířka jsou například ovíratelná, v peci je oheň simulován blikajícími diodami. Poklop na střeše je rovněž funkční, včetně polohovacího hřebínku na zajištění v několika úrovních.




 

Tendr je u bezejmenného modelu variabilní - s nástavbou tanku na topný olej nebo s plastovou hromadou uhlí. Jako u ostatních částí i zde jsou perfektně modelovány nýty, zadní žebřík je kovový. Zajímavou finesou jsou modely klik ventilů vodního tanku za kabinou. Na pravé straně lze do tendru instalovat potenciometr na regulaci hlasitosti zvukového modulu, přičemž klika pravého ventilu je otočná a může zasahovat do štěrbiny točítka potenciometru a tím regulovat.
Vnější osvětlení dvěma mohutnými lampami je provedeno oranžově svítícími diodami (LED). Světelný výkon však není přesvědčivý a barva už vůbec ne. V tomto smyslu není nad klasickou žárovku. Kabina strojvedoucího je naopak vybavena miniaturní žárovkou, která je po zapnutí sympaticky podžhavená, takže kabina není přesvětlená.

Elektrická výzbroj

Model je vybaven dvěma motory. Základní instalace je analogová, deska plošných spojů, která je umístěna v tendru, je však připravena pro zapojení dekodéru. Změť barevných drátů je celkem nepřehledná, v dokumentaci modelu není přesně popsáno, který vývod je k čemu. Návod pracuje pouze s popisem barev vodičů, takže cizí dekodér, který tyto barvy nemůže ctít, se zapojuje těžko. Funkce synchronizačních kontaktů na válcích například jde odvodit ze schematu jen velmi těžko. Nakonec se ale potřebné přepojení vodičů a správné zapojení dekodéru dá při určitých zkušenostech odvodit.
Předváděcí model byl vybaven dekodérem Uhlenbrock a zvukovým modulem Dietz ve variantě x-clusive-S se SUSI rozhraním a originální nahrávkou Shay, která se dodává v provedení Öl nebo Kohle (topný olej - uhlí). Odlišnost je samožejmě ve zvuku otvírání pecních dvířek a rachocení přikládající lopaty. Prostor pro reproduktor s patřičnými výdechy je z výroby připraven pod deskou elektroniky. Žárovečka osvětlení kabiny strojvedoucího je možno bez problémů zapojit na funkční výstup dekodéru, takže modelář nemusí trpět svítící kabinou za jízdy. Kouřový generátor je rovněž zapojen na funkční výstup, dá se tedy ovládat dálkově. Efekt kouření bez ventilátoru je však mizerný, ostatně jako u ostatních modelů s takovým generátorem. Nastavení úrovně hlasitosti zvuků se děje programováním patřičného CV modulu. Nebylo proto třeba instalovat regulační potenciometr. Zvukové projevy modelu jsou mimořádně zdařilé, přispívá k tomu synchronizace pomocí kontaktů na parním stroji.



 

Jízdní vlastnosti

Model jezdí velmi pěkně, hluk motorů je velmi nízký, takže digitální zvuky modelu nejsou za jízdy rušeny. Tažná síla modelu je dobrá, přestože chybí bandáž na kolech. Na firemním kolejišti je maximální stoupání 7%, které model s několika vagony se dřevem zdolával bez problémů.
Vzhled modelu za provozu je velmi dobrý. Trošku problémy může v praxi přinést velmi nízko umístěná příčná lávka, která zejména v obloucích může přijít do kontaktu s terénem. Při první jízdě po kolejišti je proto nutno model bedlivě sledovat.
Všechny pohyblivé součásti je potřeba dobře mazat. V okamžiku, kdy se ozve pískání nebo skřípot, je potřeba znovu přemazat všechna kritická místa. Je nutno používat jen neutrální oleje, aby nedošlo například k postupnému naleptání plastů. Olej je vhodné doplnit i vazelínou, která na styčných plochách a v ozubených převodech vydrží přece jen déle. Na mazání lze s jistotou použít mazadla LGB.

Dokumentace

Dokumentace k modelu je ve formě jednotlivých stran s rozloženými axonometrickými výkresy sestav jednotlivých celků, což je důležitá pomůcka pro pochopení konstrukce a objednání eventuálně potřebných náhradních dílů. Dále je přiložena informace o omezené záruce (krásný americký pojem), registrační karta a disk DVD. Návod na mazání je ve formě samostatné malé brožurky, mazání se věnuje i návod nahraný na DVD. Disk pak obsahuje i historický úvod o lokomotivách Shay a několik sympatických záběrů skutečné lokomotivy z provozu v lese.



 



 



 


 




BACHMANN Spectrum Art. 82496

55 tun třípodvozková lokomotiva syst. Shay - Meadow River Lumber Co. č. 7

Model třípodvozkové lokomotivy vychází bezezbytku z součástkové základny staršího dvoupodvozkového modelu. Rozdíly najdeme samozřejmě v partii tendru za kabinou, který je zkrácen, přičemž rám je upraven na připojení samostatného tendru. Tato část je pak samozřejmě novou konstrukcí.




 

Model je vyráběn ve čtyřech variantách:

82494 - Oregon Lumber Company s evidenčním číslem 110
82496 - Meadow River Lumber Company s evidenčním číslem 7
82498 - bez popisu, barva černá, ozdobné linky červené a bílé
82499 - bez popisu, barva černá, bez linek




 

Provedení modelu

Model je proveden, jak již bylo řečeno, stejně, jako dvoupodvozkový. A to do té míry, že i výrobní štítek na dýmnici je totožný, což je trošku modelářský malér. Odlišnosti jsou jen v komínu, který je velký baňatý, takže jde již o čtvrtou konstrukční variantu, kterou lze na kotel nasadit. Zkrácený tendr je v provedení s imitací nákladu uhlí. Propojení se samostatným tendrem v podobě tanku na vodu je provedeno plochou ocelovou spojkou, kterou lze přemontovat do polohy, kdy dojde ke zkrácení vzdálenosti mezi hlavním rámem lokomotivy a rámem tendru. Model tím ztratí schopnost projíždět poloměry LGB R1, minimum je pak R3. Při kratším spojení je potom třeba použít druhou variantu napouštěcí roury s kratším vyložením (kovový odlitek), která se nasazuje do uhláku lokomotivy.



 

Mimo spojku jsou mezi lokomotivou a tendrem dvě kabelové propojky se zásuvkami. Zajišťují přenos napájení z třetího podvozku do elektronické desky v tendru lokomotivy a zpět napájení do motoru a osvětlení tendru. Přivedeno je rovněž napájení pro reproduktor případně instalovaného zvukového modulu. Pro reproduktor je připraveno místo s průduchy a upevňovacími vruty na podlaze tendru. Bohužel se tím zdroj zvuku dostává ještě dál od »přirozeného zdroje«, který je zejména parní stroj před kabinou. Z větší vzdálenosti od modelu to však příliš nevadí. bylo by však zajímavější reproduktor umístit do popelníku kotle lokomotivy, což platí samozřejmě pro obě mutace lokomotivy.




 

Pohon třetího podvozku je zajištěn třetím motorem. Model tak získává na zažné síle. Kardanový náhon je proveden stejně, jako u prvních dvou podvozků, přičemž vychází z totožné součástkové základny. Kardan není propojen s kuželovými koly nápravového převodu, takže otáčení je zajišťováno i zde z předního podvozku lokomotivy. Tím je zajištěna přirozená optická synchronizace otáčení mechanismů parního pohonu, aniž by mohlo dojít k příčení vlivem rozdílných ujetých drah jednotlivých podvozků s vlastním individuálním pohonem.




 

Model je opět vybaven centrálním automatickým spřáhlem, které výrobce přinutilo k výše popsanému kompromisu v provedení originálního spřáhla trychtýřového.
Elektronická deska je připravena pro montáž DCC dekodéru. Tendr za kabinou je však menší, proto jsou trošku prostorové potíže při směstnání dekodéru a samostatného zvukového modulu. Řešením by byl zvukový dekodér, který však prozatím není u žádného výrobce (se zvukem Shay) k dispozici. V návodu však vůbec nejsou komentovány vodiče taktovacích kontaktů parního stroje, takže modelář bez zkušenosti toto základní zařízení pro kvalitní zvuk nemusí vůbec objevit.
Model má velmi dobré jízdní vlastnosti a působí na kolejišti skutečně impozantně.



 

Doporučení na závěr

Kupte si lokomotivu Shay – kratší nebo delší - budete překvapeni, jak zajímavá technika bývala v minulosti v provozu na kolejích a jak zajímavé modely lze na zahradě provozovat. Aby si modelář tuto lokomotivu zamiloval, nemusí být nutně nadšenec pro Ameriku!

 

logo
logo
logo
TOPlist << ZPĚT
MAPA STRÁNEK PRO SNAZŠÍ ORIENTACI
Firma založena 1994 | DRAH-servis spol. s r. o. | Úlehle 1 | 621 00 | Brno
info@drah-servis.cz | tel.: +420 602 721 272 | fax: +420 541 218 918
Počítadlo přístupů :