V sobotu se sešla skupinka vyznavačů živých parních modelů, tentokrát na kolejišti velikosti I kolegy Jiřího Sajbrta. Soběšické kolejiště je menší měřítkem i celkovou rozlohou. To ale nebránilo tomu hlavnímu - vyzkoušení funkčnosti modelových kolejí rozchodu 45 mm pro živé parní modely.
Kolejiště pro modely v měřítku I (1:32) má sice stejný rozchod jako klasické »géčko«, chybí tu však potřebný odstup od překážek kolem trati, které modely v měřítku 1:22,5 potřebují. Hlavní trať je však vytvořena s oblouky min LGB R3, stejně jako hlavní výhybky na nádraží. Pískovcový portál a roura tunelu s vjezdem z oblouku R1 však již byly k přerostlým modelům dost netolerantní. Takže se většinou kroužilo na základní osmičce. A to samozřejmě náladu neubralo, zejména prismatem mís s obloženými chlebíčky, sklenic s osvěžujícím pitivem, a tak.
Fotografie pořídil Roman Šiler.
Nepoměr mezi modely velikosti I a IIm byl evidentní. Miniaturní postavičky zíraly na divně obrovské lokomotivy, které se nevešly do tunelů, ani do vrat remízy. To na trati do Veverské Bitýšky ještě k vidění nebylo...
Počasí bylo vcelku chladné, což mělo pozitivní vliv na viditelnost vyfukované páry. V zadní partii dráhy, kde modely jedou za kopcem, byla viditelná pára nad komínem jedinou informací o om, že model jede.
Tam, kde se velkým modelům na jedničkové trati nelíbilo, kterýžto protest byl nejčastěji vyjádřen vykolejením, musel do terénu vstoupit obr Jura a sjednat pořádek...
Stmívání mělo za následek výrazné zhoršení podmínek pro fotografování, ale zlepšení podmínek pro kouzelné osvětlení budov na nádraží. Ještě více se ochladilo, což jsme nakonec hromadně vyřešili odstavením modelů a přistavením tácků a sklenic. Z uvedeného vyplývá, že u Sajbrtů byl veskrze dokonalý servis.