ASY model
• opěrné zdi •
instalace na firemním kolejišti

Pískovcové kostky jsou velmi vděčným stavebním materiálem pro opěrné zdi. Ty jdou realizovat jinak poměrně obtížně. Plastové prvky od firmy Pola jsou použitelné jen velmi omezeně, dřevěné palisády jsou nemodelové a mají velmi omezenou životnost, beton do bednění je také vzhledově dost problematický. Přírodní kámen již vypadá většinou podstatně lépe a životnost takových děl je již velmi dobrá. Teprve však řezaný nebo lámaný pískovec umožňuje nejrůznější konstrukce dle skutečnosti. Získáváme nejen výbornou funkci z hlediska pevnosti a stálosti, ale i dost dokonalou modelovost.

Připravené segmenty

Celkový pohled na připravené staveniště. Ověřování geometrických návazností před definitivním usazováním je velmi důležité.

Stavět jednotlivé kostky přímo na místě je poměrně obtížné. Chybí totiž nějaká pevná forma pro lepené kostky. Při lepení konstrukčním lepidlem Soudal je problematické udržet požadovanou formu, respektive rovinnost stěn opěrných zdí. Lepidlo se vytvrzuje relativně dlouho, takže vzhledem k jeho pružnosti je téměř nemožné udržet více vrstev kostek v požadovaném tvaru. Východiskem tedy je příprava jednotlivých segmentů stavby, které jsou slepeny a vyspárovány na dílně. Z rubové strany jsou povrchy zpevněny rovněž spárovací hmotou a impregnovány stavební disperzí, která omezuje nasákavost. Segmenty jsou na styčných hranách připraveny pro slepení. Lepené spáry jsou pak doplněny výztužnými pilíři. Po vyztužení lepidla jsou zbývající spáry rovněž zaspárovány spárovací hmotou. Spárování je důležité, protože vyztuží celou kostrukci zdi.

Segmenty zdí připravených k montáži.

Uložení prvního segmentu na základ.

Propojení prvního segmentu s kolmou sbíhavou zdí.

Segmenty usazené na místo s propojovacími pilíři.

Odvod vody

Při umístění opěrné zdi v terénu musíme myslet na odvod vody. Při dešti je pískovec nepropustný, takže zadržovaná voda může způsobit dost velké škody. V zimě pak může masa vody při zmrznutí a souvisejícím zvětšení objemu stavbu dokonce destruovat. Je proto vhodné vybavit opěrnou zeď odtokovými kanály, tak jako ve skutečnosti. K těmto kanálům je pak vhodné zřídit trativody, aby byly skutečně funkční.

Štěrkové trativody k odvodňovacím otvorů jednotlivých segmentů.

Celkový pohled na sestavenou opěrnou zeď se zabetonovanými zády.

Postup výstavby

Prvním krokem je zaměření terénu a navržení konstrukce opěrné zdi. Celkovou délku zdi je potřeba rozdělit na určitý počet segmentů, jejichž rozměry jsou závislé na zakřivení požadované zdi. Jednotlivé segmenty jsou potom slepeny na stole, zaspárovány a ošetřeny impregnací. Na stavbě je pak nutno připravit vyrovnyný základ, nejlépe z polosuchého betonu. Na beton jsou uloženy segmenty, které jsou ihned vzájemně slepeny. Potom je vhodné betonem vylít prostor mezi zdmi a zeminou. Prostor kolem výtokových otvorů je však nutno zasypat hrubým štěrkem, který vytvoří trativod. Tyto trativody musí sahat až do hmoty zeminy. Teprvě potom může být vytvořeno betonové lože až ke koruně zdi. Vždy je vhodné ale zajistit, aby mezi »rostlou« zemí a betonem spojeným se zdí byla nějaká pružná vrstva, například štěrku. Promrzání zeminy nasáklé vodou je totiž spojeno se zvětšováním objemu. Přímý tlak zeminy na zeď může být destruktivní. Do mezer mezi kamínky štěrku však rozpínající se zemina vnikne bez destruktivních efektů.

Opěrná zaď připravená na montáž zábradlí.

Budujeme zábradlí opěrné zdi.

Zábradlí na pilíři dvou výškových úrovní segmentů.

Zábradlí na pilíři stejné úrovně.

Zatížení lepených kostek zábradlí.

Máme chutí na vybranou...

Máte chuť na opěrnou zeď z hladkých kostek s pilíři - prosím. Zeď šikmou s ještě šikmějšími pilíři? Máte ji mít. Opěrnou zeď se slepými klenbami - je zde. Je na koruně potřeba zábradlí? Žádný problém. Je možno použít i pískovec s různými odstíny. Zkrátka fantazii nebo lépe kopírování skutečnosti se meze nekladou.