ASY model
• nový tunel za nádražím Potůčkov •
stavba a provedení

Text sestavil Roman Šiler, fotografie © Roman a Martin Šiler. Poslední editace 19. 6. 2011.

Introdukce

Trasa z nádraží »Potůčkov« přes spirální viadukt do nádraží »Horní Lipová« patří k nejzajímavějším a také (pro modely) k nejnáročnějším úsekům. Problematickým místem byl od samého počátku průjezd mezi rostlinami při výjezdu z nádraží Potůčkov k podjezdu spirálního viaduktu.

Foto 19. 5. 2007 © Roman Šiler.

Foto 26. 5. 2007 © Roman Šiler.

Hnízdové smrky a zejména vysoké trávy však postupně atakovaly průjezdní profil. Na jaře samozřejmě méně, v pozdním létě již citelně. Trať je v těchto místech také vedena v mírném zářezu, takže od počátku byl problém se znečisťováním hlínou. Hlavním původcem potíží v tomto případě byla především živočišná říše. Pod příkrovem rostlin se udržuje vlhko, což je lákadlem pro hmyz a červy, kteří jsou zároveň neodolatelní například pro kosy. A když se kos rozohní při vyhrabávání červíka z vlhké země – ÓÓÓÓ - to je parády. Nepomáhá ani cedulka s nápisem »Kosům hrabání zakázáno«.
Všeobecně samozřejmě platí, že postupem doby se jednotlivé rostliny rozrůstají, mohutní a rozsah práce spojený s udržením průjezdného profilu se zvyšuje. V zimě pak dojde u trav ke slehnutí, takže pokud nejsou zavčas zcela ostříhány nebo pevně svázány do snopů, je po prvním sněhu trať neprůjezdná.

Foto 31. 5. 2007 © Roman Šiler.

Foto 3. 6. 2007 © Roman Šiler.

Rostliný tunel a jeho transformace

Modely se v posledním vegetačním období při průjezdu mezi rostlinami doslova ztrácely, jako v tunelu. Úprava průjezdného průřezu pomocí zahradních nůžek nebo štípacích kleští byla vždy prvním programem jakéhokoli provozního dne na kolejišti.

Foto 13. 4. 2008 © Roman Šiler.

Foto 7. 2. 2009 © Roman Šiler.

Foto 20. 6. 2009 © Roman Šiler.

Foto 28. 9. 2009 © Roman Šiler.

Po zkušenosti s tunelem před ocelovým příhradovým viaduktem dolní smyčky byl i pro tento problematický úsek naplánován tunel skutečný – pevný – z pískovcových kostek. Tentokrát ovšem z klasických béžových, dobře opracovatelných kostek.

Spirální tunel

Spirální viadukt vede trať po spirále. Spirální tunel jakbysmet. První pískovcový viadukt na kolejišti opravdu tvoří jednu smyčku spirály. Tunel před touto smyčkou však tvoří jen její malou část. I tak je však třeba počítat s tím, že »dno« tunelu netvoří pouze část kružnice, ale prostorové spirály. Čela portálů nesvírají jen úhel daný půdorysnou výsečí kružnice (nebo obecnější křivky), ale jsou vůči sobě i výškově posunuty. Tento fakt byl při první výrobě základny zanedbán, což se samozřejmě vymstilo.

Kostrukce tunelu

Po zkušenosti se stavbou tunelu u mostu v dolní smyčce bylo přistoupeno k užití stejného konstrukčníhoi principu. Železobetonová deska s vedením pro kolejová pole tvoří základ, na který je postaven tubus a tunelové portály. Na portály navazují opěrné zdi zakomponované do terénu.
Opětovně byl zvolen tzv. švýcarský profil tunelu, kdy profil tunelové roury netvoří elipsa, nýbrž ovál. Stěny tunelu jsou ploché a kolmé, klenba je pak půlkruhová. Tento tvar je milosdrdný nejen pro konstruktéra a »pískovcokostkového lepitele«, ale i pro vzhled tunelu. Pokud totiž požadujeme výšku portálů a roury pro průjezd modelů se zdviženými pantografy, musí být tunel téměř nepřirozeně vysoký. U eliptického průřezu tedy i nepřirozeně široký. Kolmé stěny s kruženou klenbou proto vypadají lépe.

Co je na dílně vytvořeno, to se časově počítá

Představa lepení jednotlivých kostiček v terénu je zcestná. Všechny základní díly tunelu musí být sestaveny na dílně. Tyto celky se teprve spojují v terénu. I tak zůstává mnoho nepříjemné práce. Jednotlivé díly musí být lepeny postupně a ihned spárovány. Do středu tunelu se totiž lidská ruka po dokončení již nedostane. Jednotlivé dílčí kroky je proto třeba provést rovnou perfektně.
Prvním krokem pro dílenskou výrobu bylo zhotovení papírové šablony 1:1. Delší role kladívkového papíru byla přímo položena na stávající traťový úsek a protlačením byly okopírovány kolejnice. Tím byla přesně definována obecná křivka oblouku tvořeného flexibilními kolejemi s délkou prutů 3 m. Na tuto šablonu bylo vyznačeno umístění portálů tunelu přímo dle konfigurace terénu. Následně bylo dlouhou vodováhou změřeno celkové stoupání trati od portálu k portálu.
V dílně byly následně díly tunelu vyrobeny. Šlo o základovou desku, segmenty v podobě portálů, 3 + 3 díly bočních stěn a 3 díly klenby.
Uvedené díly byly přepraveny na stavbu.

Stavba

Demontáž kolejí a základy

Prvním krokem byla demontáž kolejí. Vzhledem k tomu, že šlo o flexibilní koleje o délce 3 m, nevycházely spoje ideálně. Z druhého třímetrového úseku, který je již fixován na spirálním mostě, zůstalo v prostoru budoucího tunelu zhruba 40 cm.
Základní železobetonová deska byla nejprve zkušebně položena místo, aby byla zjištěna konfliktní místa. Ke slovu pak přišel obyčejný krumpáč. Vytěžená hlína byla odložena na pozdější přisypání tubusu zvenčí. Po uložení desky bylo provedeno zkušební napojení kolejí a jejich umístění mezi vodicí profily základní desky. Zde se objevil nedostatek desky ve smyslu nerespektování spiráního stoupání trati. Deska proto musela být předělána.
Na druhý pokus byla deska správného tvaru vyrobena na výtečnou. Po uložení do terénu byla deska řídkým betonem podlita a fixována.