Vznik tramvajové dopravy v Plzni
Zrod městské hromadné dopravy (MHD) v Plzni byl ovlivněn – podobně jako v jiných městech – zbouráním městských hradeb v polovině 19. století a rychlým rozvojem průmyslu, který se soustředil hlavně kolem železnice. Velká imigrace měla za následek vzrůst počtu obyvatel. Vznikaly nové čtvrti a vzdálenosti ve městě se zvětšily. Doprava nájemními povozy nemohla stačit, takže již v roce 1890 se objevují první úvahy o zavedení veřejné dopravy – pouliční dráhy.
V této době jsou na našem území již provozovány tramvajové systémy v některých velkých městech, zatím neelektrické trakce (Brno – koňka od roku 1869, parní trakce od roku 1884, Praha – koňka od roku 1875). První kroky v aplikaci elektřiny na pohon drážních vozidel jsou však v té době již učiněny. Nejdále v tomto směru byly Spojené státy americké. Zde byla vyvinuta, vyzkoušena a také patentována celá řada konstrukčních prvků tramvajových vozidel. Hlavními technickými problémy, které bylo nutno v té době vyřešit, byl přívod trakčního proudu do vozidla a přenos hnací síly z motoru na nápravy. Americké patenty pak do jisté míry přibrzdily rozvoj elektrických tramvají v Evropě, neboť evropské elektrotechnické firmy byly nuceny provádět vlastní vývoj nebo patenty ve formě licencí zakoupit. Jinou alternativou byl dovoz součástí z Ameriky.
 |
| Unikátní snímek původní vozovny elektrické dráhy v prostoru dnešních ústředních dílen Dopravních podniků v Cukrovarské ulici. Ve vratech remízy vidíme (zleva) motorové vozy evid. č. 18, 8, 12 a 23. Původní čtyřkolejná remíza byla zděná budova se spouštěcími roletovými vjezdovými vraty. Dřevěná střecha byla nesena nýtovanou konstrukcí z válcovaných profilů. Koleje remízy byly přístupné pouze přes krátkou přesuvnu (na ruční pohon). V hale vozovny nebyla trolej – vozy musely být přesouvány zřejmě ručně. Tato původní malá remíza byla později zbourána a na jejím místě vyrostly dnešní ústřední dílny. Nahrazena byla novou vozovnou, která stojí v Cukrovarské ulici dodnes a je využívána pro trolejbusy. Na snímku je velmi zajímavá orientační tabulka ukazující směr ke kanceláři, která opět dokládá „českost“ Plzně v období Rakouska – Uherska. Na sloupu vrat mezi vozy evid. č. 12 a 23 je černá tabulka s křídou napsanými čísly – pravděpodobně jde o informační tabulku o umístění vozů ve vozovně.
Skleněný negativ formátu 18 × 24 cm je uložen ve sbírkách ZČM, sign. NMP 78. Autor neznámý. |
 |
| Výřez předchozího snímku vozovny na Cukrovarské. |
První praktické zkušenosti u nás získával od roku 1891 na své pokusné a předváděcí dráze v Praze na Letné Ing. František Křižík, nadšený český propagátor elektrifikace, zakladatel českého elektrotechnického průmyslu, autor úspěšné elektrické obloukové lampy. I František Křižík postupoval tak, že nejprve nakoupil hotové výrobky, podle kterých později vyráběl a dále zdokonaloval součásti ve vlastní továrně.
V roce 1892 požádalo město Plzeň o udělení koncese na provoz tramvaje, přičemž František Křižík vypracoval předběžný projekt. V roce 1896 koncesi město obdrželo. O rok později bylo vypsáno ofertní řízení na provedení stavby, kterého se zúčastnilo 12 firem. Nebyly využity obvyklé nabídky velkých elektrotechnických firem na stavbu a smluvní provoz tramvajového systému, ale jednotlivé práce a dodávky byly obecním stavebním úřadem zadány českým firmám. Stavbu vozidel provedla plzeňská firma Václav Brožík a syn, dodavatelem elektrického vybavení dráhy a elektrických výzbrojí vozidel se stala firma František Křižík. Tato firma provedla též stavbu tratí. Vybavení parní elektrárny dodala firma Emil rytíř Škoda. V době zahájení stavby plzeňské pouliční dráhy existovalo u nás již několik městských provozů s moderním elektrickým pohonem. Na území bývalého Československa to byly mimo pokusné dráhy na Letné (od r. 1891), kterou můžeme spíše považovat za atrakci, než za skutečný provoz MHD, dráhy ve městech Teplice (1895), Preßburg (1895) a v Praze (1896). Výstavba dalších provozů následovala.
Doprava v Plzni byla zahájena na třech linkách v roce 1899. Přesné datum – 29. 6. 1899 – dokládá i dobový plakát s oznámení o zahájení veřejné dopravy na tratích ED. Na československém území se Plzeň stala po Teplicích, Bratislavě, Praze, Liberci a Olomouci v pořadí šestým městem s elektrickou pouliční dráhou. Město Plzeň bylo navíc podobně jako Praha baštou českého živlu, což se na pouliční dráze projevilo výraznými českými nápisy na vozidlech, což jinde v období Rakouska - Uherska nebylo obvyklé. Směrové střešní tabule, pouliční výstražné tabulky, apod. byly dvojjazyčné (první byla čeština), název provozovatele na bočnicích vozidel byly dokonce pouze české. Tratě s rozchodem 1435 mm byly jednokolejné s výhybnami (většinou s jednojazykovými výhybkami) s křižováním na hlavním náměstí. Provoz byl zahájen se dvaceti motorovými vozy stejné konstrukce s evidenčními čísly 1—20. V roce 1900 bylo dodáno stejnými výrobci dalších pět vozů s malými odlišnostmi (evid. č. 21—25) a čtyři vozy vlečné (evid. č. 26—29). Tento vozový park nebyl nijak doplňován až do roku 1918.
 |
| Tovární snímek vozu evid. č. 20. Fotografie napovídá, jak vypadaly prostory ve výrobním závodě firmy Brožík. Z hlediska vozu je zajímavé použití ochranného koše proti přejetí amerického typu. Šlo patrně o zkoušku. Velmi pravděpodobně nebylo toto ochranné zařízení v praxi používáno. Deskový ochranný rám kolem podvozku na voze není vůbec namontován. |
Překrásný snímek vozu evid. č. 7 jedoucího po Ferdinandově třídě směrem na Bory. Vůz se nachází u dodnes stojícího kostelíku na rohu Ferdinandovy a Smetanových sadů. Neznámý fotograf zachytil jedinečnou atmosféru české Plzně. Typické je množství českých nebo česko – německých nápisů (čeština je vždy na prvním místě), což v jiných našich městech v té době nebylo příliš obvyklé. Motorový vůz je v původním stavu. Při pohledu na jeho obsazení zjistíme, že prostor nástupních plošin byl zřejmě velmi oblíben. Snímek byl pořízen v letech 1899—1901. Skleněný negativ 13 × 18 cm uložen v ŽČM, sig. NMP 670. | 
Velmi zajímavý snímek motorového vozu evid. č. 13 na konečné ve Škvrňanech. Jde o fotografii s vysokou výpovědní hodnotou, jejíž nalezení ozřejmilo provedení několika velmi důležitých detailů podobně, jako snímek vozu evid. č. 20 ze stejného místa. I tato fotografie pochází ze sbírek ZČM, skleněný negativ formátu 13 × 18 cm, sign. NMP 3094. Autor neznámý, fotografováno v období 1905—10. | |
Motorový vůz série evid. č. 1—20 jedoucí na lince NÁDRAŽÍ – NÁMĚSTÍ projíždí Šafaříkovy sady do Zbrojnické ulice směrem k náměstí. Vůz je plně obsazen (místa k sezení v oddílu), stojící osoby jsou jen na zadní (nástupní) plošině. Prostor u řidiče je zcela volný. Snímek byl pořízen v letech 1900—1903. Autor neznámý. Negativ formátu 11,9 × 16,6 cm, sbírky ZČM, sign. NMP 3215. Výřez | 
Motorový vůz evid. č. 8 v původním stavu jedoucí po Ferdinandově třídě (v prostoru Radeckého náměstí) směrem na Bory. Snímek byl pořízen v letech 1899—1900. Skleněný negativ formátu 11,9 × 16,6 cm, sbírky ZČM, sign. NMP 622. Výřez. | |
| 
| |
 |
| Motorový vůz druhé výrobní série evid. č. 21—25, podle větracího nástřešku však můžeme evid. č. 21 vyloučit. Snímek dobře ukazuje základní rozdíly druhé série – síťovaná nástupní dvířka, schodnice se zády z děrovaného plechu, jiné zavěšení ochranného rámu, který nepřesahuje půdorysný profil vozu, čelní traverza, hlavní pojistka na opačné straně vozu, jiné zavěšení tlapových motorů na podvozku. Vůz stojí na náměstí u domu č. p. 14, který má dnes pozměněnu partii v místě balkónu, který byl později obestavěn a zasklen. Na balkóně vidíme patrně místní honoraci – dáma přísně kontroluje situaci na ulici. Na obchodech vidéme české nápisy, což je důkaz pro konstatování, že Plzeň byla skutečně česká. Snímek byl pořízen v prvních letech provozu, pravděpodobně v roce 1900. Autor neznámý. Sbírky ZČM, sign. 2287. Skleněný negativ 13×18 cm. Výřez. |
 |
| Motorový vůz evid. č. 20 na konečné ve Škvrňanech. Vynikající fotografie, díky které se podařilo objasnit několik důležitých detailů v provedení linkové orientace, vybavení stanoviště řidiče, provedení nástupních dvířek, apod. Fotografie pochází ze sbírek ZČM, skleněný negativ 13 × 18 cm, sign. NMP 3093. Snímek byl pořízen neznámým fotografem v období 1905—10. |
 |
| Motorový vůz evid. č. 12 na náměstí. Zajímavý snímek, který dokládá původní provedení střešní pochůzné lávky. Zároveň jde již o druhý snímek tohoto vozu, kdy není namontován boční znak města. To svádí k doměnce, že z nějakého důvodu vůz evid. č. 12 znak vůbec neměl. Za povšimnutí jistě stojí vedle tramvaje odpočívající psí spřežení s károu. Jde pravděpodobně o dopravní prostředek mlékaře nebo řezníka. Snímek byl pořízen kolem roku 1900. Skleněný negativ 11,7 × 16,5 cm, sbírky ZČM, sig. NMP 609. Výřez. |
 |
| Motorový vůz evid. č. 13 v původním stavu u kasáren na rohu Palackého třídy a Štěpánových sadů. Snímek dobře zachycuje pouliční atmosféru v tehdejší Plzni. Pozornosti neujde např. naprostá absence člověka bez pokrývky hlavy. Fotografie byla pořízena přibližně v období 1902—06. Sbírky ZČM, sign. 641. Skleněný negativ formátu 13 × 18 cm. Výřez. |
 |
| Unikátní snímky motorových vozů evid. č. 5 a 12. Jde o originální pozitivní kopie negativů atelieru Č. Hrbka v Plzni. Jsou nejen vynikajícím (a u vozu evid. č. 12 nenahraditelným) informačním zdrojem, ale i cenným dokumentem oboru fotografie. Pozitivy jsou podlepeny tvrdým kartonem s ozdobným potiskem na zadní straně a byly pořízeny pravděpodobně v prvním roce provozu na konečné v Borech (evid. č. 5) a ve Škvrňanech (č. 12). Na snímcích jsou dobře patrny rozdíly ve vozových skříních obou vozů – rozdílná linie horní hrany oken a „dveřních“ otvorů na plošinách, ozdobná lišta nad čelními okny (č. 5), provedení rohových konzol vstupů, dimenze nástřešku a jeho čelního okénka, postřehnutelná jsou rámová (č. 5) a bezrámová (č. 12) vnější okna přepážky. Podle snímku vozu č. 12 bylo možno odvodit barevné provedení ozdobných linek, rekonstruovat tvar rohových zdobných ornamentů a zejména svým rozměrem a provedením ojedinělý ornament na bočnici vedle nápisu »ELEKTRICKÉ DRÁHY KRÁL. MĚSTA PLZNĚ«. Velikost originálů fotografií (plocha kartónů) – 15,8 × 10,8 cm. |
 |
|
 |
| Zadní strana kartónů Hrbkových fotografií svědčí o významu fotografických atelierů v tehdejší době. Ve sbírkovém fondu ZČM jsou zastoupeny fotografie od Hrbka, jde však pravděpodobně o sourozence nebo jinou přízeň vlastníka ateliéru. Popřípadě jde pouze o shodu jmen. Ve fondu ZČM se nenachází žádný Hrbkův negativ s motivem pouliční dráhy. Oba negativy s tramvajemi můžeme považovat za ztracené. |
Kolorovaná pohlednice s motorovým vozem evid. č. 13 na lince NEPOMUCKÁ TŘÍDA – ŠKVRŇANY, který vjíždí na mostek přes rameno řeky Radbuzy na Královském nářeží směrem na náměstí. Pohlednice byla vydána v roce 1902. Originální negativ dosud nenalezen, autor neznámý. Pohlednice ze sbírky DRAH-servis. | 
| 
| |
Motorový vůz ze série evid. č. 21—25 se zaměstnanci. Na snímku vidíme ženy – evidentně jde o válečné období, kdy k elektrickým drahám nastupovaly první ženy do profese průvodčí. Důvodem skupinové fotografie bude s největší pravděpodobností ukončení kursu. Motorový vůz má již upravené vstupy, boční sloupky jsou však původní. Snímek byl pořízen pravděpodobně v letech 1915—17. Autor neznámý. | 
Unikátní fotografie mosazného znaku města Plzně, který byl používán na tramvajích. Fotografie byla pořízena (podle komentáře na zadní straně) v době nuceného odevzdání barevných kovů pro válečnou výrobu. Odlitky tak byly přetaveny nejspíš na nábojnice. Díky této fotografii mohly být znovu vyrobeny řezbářským způsobem modely, které byly použity pro odlití replik. byly jako repliky | 
| |
 |
| Motorový vůz evid. č. 18 v roli berlínské tramvaje při filmování v Plzni. Vozidlo bylo polepeno žlutými papírovými tapetami. Při pozdějším odstraňování tapet došlo k poškození laku, který již v té době nebyl v dobrém stavu. |
 |
| Poslední stav vozu evid. č. 18 před zahájením renovace. Obnovený nátěr po filmování vzhled vozidla vůbec nevylepšil, zejména pro neschopnost podniku obnovit i ozdobné linky, ornamenty a nápisy. |
K předchozím fotografiím budou postupně doplňovány texty. Jde o značné množství informací, takže případné zájemce prosíme o strpení...
; "Unikátní snímek původní vozovny elektrické dráhy v prostoru dnešních ústředních dílen Dopravních podniků v Cukrovarské ulici. Ve vratech remízy vidíme (zleva) motorové vozy evid. č. 18, 8, 12 a 23. Původní čtyřkolejná remíza byla zděná budova se spouštěcími roletovými vjezdovými vraty. Dřevěná střecha byla nesena nýtovanou konstrukcí z válcovaných profilů. Koleje remízy byly přístupné pouze přes krátkou přesuvnu (na ruční pohon). V hale vozovny nebyla trolej – vozy musely být přesouvány zřejmě ručně. Tato původní malá remíza byla později zbourána a na jejím místě vyrostly dnešní ústřední dílny. Nahrazena byla novou vozovnou, která stojí v Cukrovarské ulici dodnes a je využívána pro trolejbusy. Na snímku je velmi zajímavá orientační tabulka ukazující směr ke kanceláři, která opět dokládá „českost“ Plzně v období Rakouska – Uherska. Na sloupu vrat mezi vozy evid. č. 12 a 23 je černá tabulka s křídou napsanými čísly – pravděpodobně jde o informační tabulku o umístění vozů ve vozovně.
Skleněný negativ formátu 18 × 24 cm je uložen ve sbírkách ZČM, sign. NMP 78. Autor neznámý.")
; "Výřez předchozího snímku vozovny na Cukrovarské.")
; "Tovární snímek vozu evid. č. 20. Fotografie napovídá, jak vypadaly prostory ve výrobním závodě firmy Brožík. Z hlediska vozu je zajímavé použití ochranného koše proti přejetí amerického typu. Šlo patrně o zkoušku. Velmi pravděpodobně nebylo toto ochranné zařízení v praxi používáno. Deskový ochranný rám kolem podvozku na voze není vůbec namontován.")
; "Překrásný snímek vozu evid. č. 7 jedoucího po Ferdinandově třídě směrem na Bory. Vůz se nachází u dodnes stojícího kostelíku na rohu Ferdinandovy a Smetanových sadů. Neznámý fotograf zachytil jedinečnou atmosféru české Plzně. Typické je množství českých nebo česko – německých nápisů (čeština je vždy na prvním místě), což v jiných našich městech v té době nebylo příliš obvyklé. Motorový vůz je v původním stavu. Při pohledu na jeho obsazení zjistíme, že prostor nástupních plošin byl zřejmě velmi oblíben. Snímek byl pořízen v letech 1899—1901. Skleněný negativ 13 × 18 cm uložen v ŽČM, sig. NMP 670.")
; "Velmi zajímavý snímek motorového vozu evid. č. 13 na konečné ve Škvrňanech. Jde o fotografii s vysokou výpovědní hodnotou, jejíž nalezení ozřejmilo provedení několika velmi důležitých detailů podobně, jako snímek vozu evid. č. 20 ze stejného místa. I tato fotografie pochází ze sbírek ZČM, skleněný negativ formátu 13 × 18 cm, sign. NMP 3094. Autor neznámý, fotografováno v období 1905—10.")
; "Motorový vůz série evid. č. 1—20 jedoucí na lince NÁDRAŽÍ – NÁMĚSTÍ projíždí Šafaříkovy sady do Zbrojnické ulice směrem k náměstí. Vůz je plně obsazen (místa k sezení v oddílu), stojící osoby jsou jen na zadní (nástupní) plošině. Prostor u řidiče je zcela volný. Snímek byl pořízen v letech 1900—1903. Autor neznámý. Negativ formátu 11,9 × 16,6 cm, sbírky ZČM, sign. NMP 3215. Výřez")
; "Motorový vůz evid. č. 8 v původním stavu jedoucí po Ferdinandově třídě (v prostoru Radeckého náměstí) směrem na Bory. Snímek byl pořízen v letech 1899—1900. Skleněný negativ formátu 11,9 × 16,6 cm, sbírky ZČM, sign. NMP 622. Výřez.")
;)
;)
; "Motorový vůz druhé výrobní série evid. č. 21—25, podle větracího nástřešku však můžeme evid. č. 21 vyloučit. Snímek dobře ukazuje základní rozdíly druhé série – síťovaná nástupní dvířka, schodnice se zády z děrovaného plechu, jiné zavěšení ochranného rámu, který nepřesahuje půdorysný profil vozu, čelní traverza, hlavní pojistka na opačné straně vozu, jiné zavěšení tlapových motorů na podvozku. Vůz stojí na náměstí u domu č. p. 14, který má dnes pozměněnu partii v místě balkónu, který byl později obestavěn a zasklen. Na balkóně vidíme patrně místní honoraci – dáma přísně kontroluje situaci na ulici. Na obchodech vidéme české nápisy, což je důkaz pro konstatování, že Plzeň byla skutečně česká. Snímek byl pořízen v prvních letech provozu, pravděpodobně v roce 1900. Autor neznámý. Sbírky ZČM, sign. 2287. Skleněný negativ 13×18 cm. Výřez.")
; "Motorový vůz evid. č. 20 na konečné ve Škvrňanech. Vynikající fotografie, díky které se podařilo objasnit několik důležitých detailů v provedení linkové orientace, vybavení stanoviště řidiče, provedení nástupních dvířek, apod. Fotografie pochází ze sbírek ZČM, skleněný negativ 13 × 18 cm, sign. NMP 3093. Snímek byl pořízen neznámým fotografem v období 1905—10.")
; "Motorový vůz evid. č. 12 na náměstí. Zajímavý snímek, který dokládá původní provedení střešní pochůzné lávky. Zároveň jde již o druhý snímek tohoto vozu, kdy není namontován boční znak města. To svádí k doměnce, že z nějakého důvodu vůz evid. č. 12 znak vůbec neměl. Za povšimnutí jistě stojí vedle tramvaje odpočívající psí spřežení s károu. Jde pravděpodobně o dopravní prostředek mlékaře nebo řezníka. Snímek byl pořízen kolem roku 1900. Skleněný negativ 11,7 × 16,5 cm, sbírky ZČM, sig. NMP 609. Výřez.")
; "Motorový vůz evid. č. 13 v původním stavu u kasáren na rohu Palackého třídy a Štěpánových sadů. Snímek dobře zachycuje pouliční atmosféru v tehdejší Plzni. Pozornosti neujde např. naprostá absence člověka bez pokrývky hlavy. Fotografie byla pořízena přibližně v období 1902—06. Sbírky ZČM, sign. 641. Skleněný negativ formátu 13 × 18 cm. Výřez.")
; "Unikátní snímky motorových vozů evid. č. 5 a 12. Jde o originální pozitivní kopie negativů atelieru Č. Hrbka v Plzni. Jsou nejen vynikajícím (a u vozu evid. č. 12 nenahraditelným) informačním zdrojem, ale i cenným dokumentem oboru fotografie. Pozitivy jsou podlepeny tvrdým kartonem s ozdobným potiskem na zadní straně a byly pořízeny pravděpodobně v prvním roce provozu na konečné v Borech (evid. č. 5) a ve Škvrňanech (č. 12). Na snímcích jsou dobře patrny rozdíly ve vozových skříních obou vozů – rozdílná linie horní hrany oken a „dveřních“ otvorů na plošinách, ozdobná lišta nad čelními okny (č. 5), provedení rohových konzol vstupů, dimenze nástřešku a jeho čelního okénka, postřehnutelná jsou rámová (č. 5) a bezrámová (č. 12) vnější okna přepážky. Podle snímku vozu č. 12 bylo možno odvodit barevné provedení ozdobných linek, rekonstruovat tvar rohových zdobných ornamentů a zejména svým rozměrem a provedením ojedinělý ornament na bočnici vedle nápisu »ELEKTRICKÉ DRÁHY KRÁL. MĚSTA PLZNĚ«. Velikost originálů fotografií (plocha kartónů) – 15,8 × 10,8 cm.")
;)
; "Zadní strana kartónů Hrbkových fotografií svědčí o významu fotografických atelierů v tehdejší době. Ve sbírkovém fondu ZČM jsou zastoupeny fotografie od Hrbka, jde však pravděpodobně o sourozence nebo jinou přízeň vlastníka ateliéru. Popřípadě jde pouze o shodu jmen. Ve fondu ZČM se nenachází žádný Hrbkův negativ s motivem pouliční dráhy. Oba negativy s tramvajemi můžeme považovat za ztracené.")
; "Kolorovaná pohlednice s motorovým vozem evid. č. 13 na lince NEPOMUCKÁ TŘÍDA – ŠKVRŇANY, který vjíždí na mostek přes rameno řeky Radbuzy na Královském nářeží směrem na náměstí. Pohlednice byla vydána v roce 1902. Originální negativ dosud nenalezen, autor neznámý. Pohlednice ze sbírky DRAH-servis.")
;)
;)
; "Motorový vůz ze série evid. č. 21—25 se zaměstnanci. Na snímku vidíme ženy – evidentně jde o válečné období, kdy k elektrickým drahám nastupovaly první ženy do profese průvodčí. Důvodem skupinové fotografie bude s největší pravděpodobností ukončení kursu. Motorový vůz má již upravené vstupy, boční sloupky jsou však původní. Snímek byl pořízen pravděpodobně v letech 1915—17. Autor neznámý.")
; "Unikátní fotografie mosazného znaku města Plzně, který byl používán na tramvajích. Fotografie byla pořízena (podle komentáře na zadní straně) v době nuceného odevzdání barevných kovů pro válečnou výrobu. Odlitky tak byly přetaveny nejspíš na nábojnice. Díky této fotografii mohly být znovu vyrobeny řezbářským způsobem modely, které byly použity pro odlití replik. byly jako repliky")
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
; "Motorový vůz evid. č. 18 v roli berlínské tramvaje při filmování v Plzni. Vozidlo bylo polepeno žlutými papírovými tapetami. Při pozdějším odstraňování tapet došlo k poškození laku, který již v té době nebyl v dobrém stavu.")
; "Poslední stav vozu evid. č. 18 před zahájením renovace. Obnovený nátěr po filmování vzhled vozidla vůbec nevylepšil, zejména pro neschopnost podniku obnovit i ozdobné linky, ornamenty a nápisy.")
