Firemní zahradní kolejiště IIm
Vývoj a popis koncepce
Fotografie z provozu

Vznik kolejiště

Fotografie na této stránce představují firemní kolejiště budované na zahradě rodinného domu. Stavba tratí byla zahájena na jaře roku 2004, což bylo období, kdy se rostliny nově založené zahrady doslova nadechly ke svému rozvoji.
Hlavní filozofií pokládky kolejí bylo co nejméně narušit ráz zahrady, která byla navržena jako čistě okrasná s funkčním koupacím rybníkem s napájecím potokem a biologickou filtrací vody. Výrazným prvkem prostoru jsou rozměrné kamenné bloky, které podtrhují rekreační funkci zahrady.
S určitými obavami o celkový dojem byly koleje pokládány tak, aby nebyly poškozeny rozvíjející se rostliny. Počet modelových budov byl minimalizován, zejména z důvodu obav před vznikem »trpaslíkového efektu«. Celkový dojem je snad přijatelný. Zájemcům o železnici se výsledek asi bude líbit, ale těm ostatním - kdo ví...

Modely je také nutno někde zkoušet a ladit...

Zároveň s postupnou stavbou kolejiště vznikly nejprve ukládací prostory pro rozměrné modely. K tomu byla vybavena malá dílna, která umožňuje modely opravovat a ladit, zejména při jejich digitalizaci a ozvučování. K tomu přibyla testovací dráha vhodná pro předvádění, zkoušky a také programování vozidlových dekodérů. Nakonec zde vzniklo prodejní centrum, kde si zájemce může všechny modely osahat a vyzkoušet v jízdě, což je tisíckrát lepší než pohled na stránky byť luxusního katalogu.

Koncepce zahradního kolejiště

Tratě jsou vedeny systémem »od někud někam«, takže nedochází k zahušťování navzájem se proplétajících tratí. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou tratě vedeny se značným stoupáním, které omezuje délku souprav a zhoršuje jízdní vlastnosti trakčních vozidel, zejména při horších adhezních podmínkách. Ale úzkorozchodná trať je v tomto ohledu milosrdná. Pro napájení a řízení byl zvolen od začátku digitální systém (MZS od LGB). Odpadla tím nutnost dělení kolejových úseků, takže až na výhybky prakticky odpadá kabelování kolejí. Nevýhody tohoto zjednodušeného přístupu se postupně začínají objevovat, ale výhody digitálního řízení jsou nesporné. Nevýhodami je myšlena postupná devastace elektrické vodivosti kolejových styků provedených pouze standardními spojkami, kterými jsou vyzbrojeny koleje LGB. Oxidaci mosazného plechu lze jen obtížně v praxi zastavit a vlivem roztahování a smršťování materiálů díky velmi rozdílným teplotám vznikají mezi kolejnicemi mezery, do kterých zejména déšť zanáší prach a nečistoty. Tím vznikají značné přechodové odpory s následkem úbytku napětí na trati. Způsob provedení styků na zahradní trati bude popsán v oddílu věnovaném stavbě tratí.

Provoz ve venkovním prostoru

Provoz na kolejišti ve venkovním prostoru má svoje specifika. Jednou z atrakcí – podtrhující schopnost modelů být provozovány za každého počasí – je v našich končinách zimní období se sněhem. Nebo také jízda v dešti.
Mimo počasí je dalším významným jevem ovlivňujícím provoz kolejiště také drobná "divoká" zvěř. Ve formě ptáků nebo i savců (kočky, kuny). Provoz mohou ovlivnit i hlemýždi nebo slimáci, na krtky je lépe nevzpomínat vůbec. Každé zahradní kolejiště se však bude podle místních podmínek potýkat s jiným druhem živočichů a bude proto dost individuální nalezení rozumné ochrany kolejiště před touto přírodou.

Hustota modelů budov a doplňků

Jak je výše uvedeno, byl zvolen koncept minimální hustoty instalací modelů budov a dalších drážních doplňků. Především z důvodu pokud možno menšího narušení přírodního charakteru zahrady. Dominující jsou tedy především rostliny. I tak ale délka hlavní tratě umožňuje instalovat značný počet modelů. Jedno koncové nádraží umístěné na zvláštním stole na terase domu pak bylo pojato jako modelové se snahou co nejvěrněji napodobit maloměstské nádraží.

Řízení modelů na firemním kolejišti

Jízda vlaků, jak je uvedeno výše, je řízena digitální centrálou ze startovací digitální sady LGB. Tato sada byla doplněna přijímačem s vylepšenou anténou a ruční ovladače byly doplněny RC vysílači. Systém tedy umožňuje současný provoz více účastníkům, jejichž počet je omezen počtem možných ovladačů přihlášených na jednu centrálu. Vzhledem k rozměrům celého kolejiště je nutno vlaky vést individuálně, přičemž strojvedoucí plní zároveň funkci signalisty, který staví vlakovou cestu na nádražích. Elektricky ovládané výhybky jsou prozatím pouze na dvou nádraží - »Zababov« má klasické zapojení pomocí stavěcích pultů LGB, stanice »Vinohrady« má výhybky stavěné přes dekodér pomocí universálního ovladače. Systém bude v tomto ohledu postupně dovybaven.

Fotografie z firemního kolejiště

Následující výběr fotografií pochází z různých časových období, je průběžně doplňován a zachycuje zhruba všechny vybudované tratě. Samozřejmě - některá místa jsou více fotogenická, zcela logicky se záběry více soustředí sem.

Souprava RhB na nejstarší části trati na opěrné zdi. Foto 11. 6. 2004.

Souprava se saskými vozy na úrovni opěrné zdi, souprava RhB stoupá na Susch. Foto 13. 6. 2004

Souprava RhB ve stanici Susch. Foto 27. 6. 2004.

Vlevo vidíme vlak na opěrné zdi, ve středu vjíždí motorový vlak do stanice Susch, vpravo vzadu je vlečka ke skladišti.

Motorový vlak v závěru stoupání před stanicí Susch. Foto 15. 8. 2004.

Čtyřnápravové osobní vozy RhB ve stanici Susch. Foto 15. 8. 2004.

Parní lokomotiva rakouské řady »U« před remízou stanice Susch. Foto 15. 8. 2004.

Skoro česká idylka - lokomotiva řady U37 se saskými vozy - na vlečce stanice Susch. Foto 15. 8. 2004.

Elektrická lokomotiva RhB evid. č. 205 vjíždí s osobním vlakem do stanice Susch. Foto 3. 10. 2004.

Noční zastavení - motorový vůz RhB ve stanici Susch. Foto 8. 1. 2005.

Parní lokomotiva před remízou parního depa Zababov. Foto 8. 1. 2005.

Motorový pluh u nádraží »Zababov zast.«. Foto 22. 1. 2005.

Motorový pluh na stejném místě po další sněhové nadílce. Foto 17. 2. 2005.

Zababovské zhlaví nádraží Susch. Foto 27. 2. 2005.

ABe 4/4 č. 32 na mostě přes potok. Foto 27. 2. 2005.

Pluh s motorovým vozem RhB ve stanici Susch. Foto 5. 3. 2005.

ABe 4/4 č. 34 na mostě spodní trati ze stanice Susch. Foto 12. 6. 2005.

Motorový vůz u skály pod stanicí Susch. Foto 12. 6. 2005.

Spodní trať s motorovým vozem mezi stanicemi Potůčkov a Susch. Foto 12. 6. 2005.

Ozubnicová lokomotiva s vyhlídkovými vozy ve stanici Susch. Foto 18. 6. 2005.

Parní lokomotiva REGNER - model DR 99211 na mostě přes potok. Foto 10. 12. 2005

Lokomotiva DR 99211 s nákladním vlakem ve stanici »Susch«. Foto 10. 12. 2005.

PArní lokomotiva DR 99211 s osobním vlakem odjíždí ze stanice »Terasy«. Foto 4. 9. 2005.

Živá parní lokomotiva REGNER s osobním vlakem vjíždí do stanice »Susch«. Foto 4. 9. 2005.

Živé parní lokomotivy z produkce REGNER ve stanici »Terasy«. Foto 4. 9. 2005.

Parní lokomotiva řady »U« u nástupiště ve stanici »Terasy«. Foto 4. 9. 2005.

Živá parní lokomotiva STAINZ u nákladiště na vlečce u stanice »Susch«. Foto 10. 12. 2005.

Parní tramvajová lokomotiva u zastávky »ZABABOV - zast.«. Foto 28. 11. 2004.

Živé parní lokomotivy řady »U« u remízy parního depa »Zababov«. Foto 21. 5. 2005.

Přehlídka živých parních lokomotiv ve stanici »Susch«. Foto 17. 7. 2004.

Parní lokomotiva BERTA opouští nádraží »Potůčkov« směrem na most a »Terasy«. Foto 28. 11. 2004.

Gmf 4/4 242 jede na most přes potok k nádraží»Potůčkov«. Foto 18. 2. 2006.

Gmf 4/4 242 na nádraží »Terasy«. Foto 18. 2. 2006.

Cestující se o nákladní vlak zjevně nezajímá. Foto 18. 2. 2006.

I tento osobní vlak se zdá se mu lhostejný. Foto 14. 8. 2005.

Rychlík RhB ve stanici »Zababov«. Foto 24. 9. 2005.

Motoráček na odstavné koleji ve stanici »Vinohrady«. Foto 24. 9. 2005.

Americká parní lokomotiva Mallet stoupá po rampě k nádraží »Zababov«. Foto 26. 11. 2005.

Na nádraží »Susch« nemusí být k vidění jen vlaky RhB. Foto 1. 4. 2006.

Jízda kolem skály na most směrem k zastávce »Stránice«. Foto 1. 4. 2006.

Osobní vlak dosáhla zastávky »Stránice«. Po zimě čerstvě podbitá trať. Foto 1. 4. 2006.

Motoráček jede dál po vedlejší trati k nádraží »Potůčkov«. Foto 1. 4. 2006.

Jarní atmosféra na nádraží »Terasy«. Foto 1. 4. 2006.

Překrásná rakouská lokomotiva řady 2091 se zvukem na nástupišti stanice »Terasy«. Foto 1. 4. 2005.

ÖBB 2091.02 připraveny k odjezdu. Stanice »Terasy«. Foto 1. 4. 2006.

Lokomotiva ÖBB řady 2091 s osobním vlakem na nádraží »Zababov«. Foto 1. 4. 2006.

Motorový vůz č. 32 na trati z »Javornice« směrem ke stanici »Zababov«. Konečně bez sněhu! Foto 1. 4. 2006.

Parní vlak RhB ve stanici »Terasy« v noci. Foto 15. 5. 2006.

Parní vlak RhB ve stanici »Susch«. Foto 15. 5. 2006.

Motorový vůz RhB ABe 4/4 34 s vlekem C 114 na nádraží »Potůčkov dne 20. 5. 2006.

Souprava RhB »Bernina« na mostě přes potok. Foto 20. 5. 2006.

Motorový vůz RhB s přívěsným vozem ve stanici »Susch«. Foto 20. 5. 2006.

Poslední vývoj tratí

Poslední volná část zahrady, bohužel však s největším převýšením terénu, byla jednoznačná výzva k dalšímu (ale asi poslednímu) prodloužení hlavní tratě. K realizaci prodloužení bylo přistoupeno po dohodě s majitelem firmy ASY model, který vyprojektoval a vyrobil spirální viadukt sestavený z řezaných pískovcových kostek. Práce byly zahájeny v březnu 2007 a na dalších stránkách si stavby přiblížíme.

ASY model<br/>• spirální most •<br/>výstavba na firemním kolejišti

ASY model
• spirální most •
výstavba na firemním kolejišti

ASY model<br/>• spirální most •<br/>provoz na firemním kolejišti

ASY model
• spirální most •
provoz na firemním kolejišti

Pískovec jako stavební materiál se jeví jako velmi stabilní a odolný vlivům venkovního prostředí. Fantastickou stálost vykazují nejen opěrné zdi a mosty, ale také budovy a další doplňky.
Další úpravy a vylepšování zahradního kolejiště se proto budou týkat zejména dalším vestavbám objektů sestavených z pískovcových kostek.